syndrom vyhoření :)BURN OUT syndrom? Léto je lék – NEJEN – na syndrom vyhoření

Všichni čas od času procházíme obdobím, kdy se cítíme unavení, bez nálady a máme povinností až nad hlavu. Upjatě se potom držíme myšlenky na dovolenou, protože – bez ní se samozřejmě naše situace nemá možnost zlepšit. Dovolená by však měla být cílený příjemně strávený čas k odpočinku a nejen berlička při nespokojenosti a bezcílném bloumání.

Je to opravdu tak !!! Léto dobíjí baterky 🙂

Položme si tedy základní otázku: Kdy jste jen unavení a vaše ,,baterky vybité,, a kdy se již jedná o syndrom vyhoření, takzvaný burnout? 

Abychom byli V ŽIVOTĚ šťastní, jednou z emocí, která tento stav navozuje, je schopnost cítit se úspěšný a pracovat v oboru, který nás baví a naplňuje. Vidět výsledky svojí práce, její ovoce 🙂

Lidí je na světe několik miliard a co člověk, to ORIGINÁL. Každý jste nádherný mix vlastností, které vás tvoří MEZI VŠEMI jedinečnými. Existuje však několik skupin lidí, které lze dělit podle osobnosti a základního přirozeného naturelu. Každý máme jednoduše jiné potřeby.

Jednou takovou skupinou jsou lidé, kteří mají veliké sociální cítění a potřebu a chuť pomáhat druhým. Pokud do této skupiny patříte – tak jako já – měli byste se mít na pozoru. Jsou určité hranice, které když překročíte, můžete SYNDROMEM VYHOŘENÍ onemocnět a cesta zpátky je potom velmi namáhavá a složitá.

V extrémním případě až TRVALE nevratná.

V roce 1974 americký psychoanalytik Herbert J. Freudenberger přiřadil tento odborný název potížím svých klientů a ten se ujal jako právoplatná diagnóza. V USA (kde je tento syndrom uznáván jako nemoc z povolání) byl pojem „burnout“ používán původně ve spojení s narkomany v chronickém stadiu.

Později se v souvislosti s potížemi pracujících lidí začalo ukazovat, že projevují podobné příznaky a to byla zejména nechuť do práce, letargie, pocit opotřebení, vyhaslosti, zoufalství i deprese. Často jde o důsledek dlouhodobého stresu a týká se nejvíce lidí, kteří pracují s jinými lidmi.

Profese s vysokými nároky na výkon

Syndrom vyhoření se tedy týká zejména oblasti práce a je typický citovým a mentálním vyčerpáním -VYHOŘENÍM, VYHASNUTÍM…. Jednou z příčin může být neadekvátně vysoké počáteční nadšení, perfekcionalismus, workoholismus, či neschopnost filtrovat důležité od banálního a primární orientace na výkon.

Svůj podíl viny na rozvíjení syndromu vyhoření má ale i nedostatek přátel, slabá podpora rodiny, špatná organizace času a minimální volnočasové aktivity. Dalším faktorem je sklon nést neadekvátní břemeno viny za události, které nemůžete zcela ovlivnit, trpět malým sebevědomím a výčitkami a podobně.

Od klasické deprese nebo prosté únavy se syndrom vyhoření liší hlavně tím, že se vztahuje výhradně na onu pracovní oblast a jeho součástí jsou pochybnosti o smyslu dané práce. Nejvíce postiženými lidmi jsou lékaři, zdravotní sestry, učitelé, psychologové, právníci, policisté, sociální pracovníci, ale i manažeři a podobně.

SYNDROM VYHOŘENÍ MA 4 FÁZE

A je tedy důsledkem dlouhodobého trvalého tlaku – stresu v pracovní oblasti. Pokud člověk ignoruje signály těchto fází a není schopen nebo ochoten udělat změnu, dojde do bodu, kdy potřebuje odbornou pomoc psychologa či psychiatra a jak jsem zmínila výše – mnohdy doživotní léčbu.

Jak žít spokojený a zdravý život jsem mimo jiné popsala v e-booku Tělo je chrám duše.

Fáze 0

První fází je fáze 0. Takzvaná předfáze, kdy si člověk myslí, že pracuje nejlépe, snaží se, ale přesto má pocit, že požadavkům není možné dostát nebo jeho snaha není dostatečně ohodnocena. Ze svých zkušeností musím bohužel říci, že některé způsoby výchovy v dnešní době zapouští kořeny této fáze u některých lidí již v dětském věku.

Tato fáze představuje jakési podhoubí pro vznik syndromu vyhoření

Dnešní děti nejsou v některých případech vedeny k tomu, že by se měli snažit a naučit se pro svůj cíl vydat ze sebe to nejlepší. Vědět, že pečení holubi takzvaně nelétají… víte kam. Spousta mladých lidí využívá ,,mama hotely,, a myslí si, že má jakýsi automatický nárok na všechno co chtějí a nemusí proto nic moc udělat.

Potom jsou mladí lidé zklamaní, pokud mají vyletět z hnízda a mají se postavit na vlastní nohy. Najednou zjišťují, že maminka a tatínek mají také nějaké touhy a potřeby a oni by měli začít budovat svůj vlastní život.. Bohužel ve spoustě případů je neschopnost sebereflexe a sobectví vytvářená přístupem ve výchově již v dětství.

Fáze 1

V této fázi má člověk pocit, že nic nestíhá, jeho práce začíná ztrácet systém a velkou roli zde hraje vlastní zpětná vazba a sebevědomí. Pokud takový člověk začíná mít pocit, že na danou práci nestačí a není schopen vypustit starosti a pochybnosti ani mimo ni, či se srovnává s okolím je na ,,nejlepší cestě,, onemocnět.

Fáze jedna je takový trošku SKOK DO REALITY VŠEDNÍCH DNÍ. Je velmi důležité si uvědomit – a myslím, že by se to měli učit už děti ve škole, že prostě není možné umět všechno. Není možné pojmout všechny znalosti a schopnosti světa, ale vycítit co mi jde a na tuto oblast se zaměřit.

Pokud se snažíte zdokonalovat v něčem, co vám prostě nebylo dáno do vínku, budete celý život trpět. Jednou z nejdůležitějších věcí je si uvědomit, že pokud nejste například sportovně nadaný člověk, asi se na Olympiádu nedostanete, ale pokud vás to baví a budete trénovat, můžete být skvělým, jedním z nejlepších sportovců v rekreačním tempu.

Jestliže v sobě budete pěstovat falešné ambice, budete celý život frustrováni.

Fáze 2

Zde se již u člověka začínají vyskytovat první symptomy vznikající psychosomatickým propojením duše a těla, jako jsou projevy neuróz. Člověk zasažený druhou fází syndromu vyhoření má tendence dokazovat druhým, že na danou práci stačí i když jej přestává uspokojovat. Podvědomě však cítí, že něco není v pořádku, je nervózní, roztržitý, úsečný.

Snaží se v sobě vyřešit dilema zda je ve své práci úspěšný nebo ne a zda jej stále uspokojuje její výsledek. Spolu s pocitem, že stále musí něco dělat, zde často dochází k chaotickému jednání a chování. Takový člověk se snaží udělat alespoň něco, aby měl pocit , že nezklamal sebe ani svoje okolí.

Začíná se zde také projevovat nedostatek zájmu o další osobní i profesní rozvoj, ztráta motivace, cynismus, citová oploštělost k problémům cílové skupiny jeho práce, nechuť k další iniciativě či tvořivosti. Jak se bránit proti nespokojenému životu a vyhoření najdete v mém e-booku Tělo je chrám duše

Fáze 3

Poslední fází je pocit, že každá snaha je marná a ať daný člověk udělá cokoli, nikomu tím neprospěje a ,,všem je to jedno,,. Najednou má pocit, že nemusí dělat nic, protože je to zbytečné a pouhá přítomnost druhých lidí jej dráždí. Přidruží se ztráta veškeré motivace, nadšení a zájmu. Přichází pocit pocit naprosté marnosti a přesvědčení, že je k ničemu. Začne převládat únava, zklamání a vyčerpání.

V poslední fázi syndromu vyhoření již pomohou pouze odborníci. Je mnohdy nutné odejít ze stávající práce, přestěhovat se nebo jinak zásadním způsobem změnit svůj zaběhnutý způsob života. V této fázi přijdou na řadu psychofarmaka a to jistě není pozitivní cíl nikoho z nás.

Pokud máte pocit, že jste se s podobnou situací setkali u sebe nebo u někoho ze svých blízkých, mějte se na pozoru. Samozřejmě je důležité říci, že prvním krokem být šťastný a nepoznat syndrom vyhoření NA VLASTNÍ KŮŽI, je jistá prevence.

Někteří lidé mají větší předpoklady se s vyhořením setkat, ale pokud budou pečovat o svoji takzvanou psychickou hygienu, povede se jim skvěle a mohou se MU ZDÁRNĚ vyhnout. Je také zapotřebí tento syndrom nijak nezlehčovat a nemyslet si, že MNĚ SE TO NEMŮŽE STÁT!!!

Mnozí lidé mají tendenci v období stresu sáhnout po ,,pomocných,, prostředcích jako je alkohol či drogy, ale to je JISTÁ CESTA DO PEKLA. V zásadě jde vždy o to být samostatným, spokojeným a vyrovnaným člověkem. Snažit se nepodléhat démonům strachů a pochybností, protože

Každá práce je velmi důležitá a přínosná.

Pokud tedy chcete předejít vyhoření je velmi důležitý váš vlastní postoj k práci. Je důležité si uvědomit, že jste plnohodnotný člověk už jen proto, že každý den zodpovědně vstanete a realizujete nějakou činnost, za kterou jste také zaplaceni a tím pádem si můžete něco koupit, sportovat, cestovat.. žít život podle svých představ.

V práci byste samozřejmě měli vidět smysl, cítit, že vás baví a naplňuje představy o tom co vám jde. Neměla by však být jediným cílem, smyslem a zájmem ve vašem životě. Život se skládá ze spousty krásných věcí a zážitků. Práce, ač je nedílná součást žití není jediná věc, kterou byste měli dělat 🙂

Důležitá je také vaše sociální opora (společenský život ). K celkovému životu náleží funkční rodina, příjemní kolegové v zaměstnání, přátelé, zájmy a smysluplné trávení volného času včetně aktivního i pasivního odpočinku. Je nejen správné, ale také důležité a pro psychiku a fyzické fungování organismu propojit všechny tyto složky a tím si zajistit ZDRAVÍ.

LÉTO nás LÁKÁ VEN A POMÁHÁ NÁM SE LÉČIT 🙂

A to je jisto jistě veliká pravda. V zimě bojujeme s nedostatkem světla, tepla a energie. Musíme se daleko více nutit do nějaké mimopracovní aktivity a někdy nám dá zabrat i samotné vstávání. Pokud nemáte to štěstí a nejste takzvaný skřivan, vstávání – a hlavně v zimě – pro vás musí být učiněná NOČNÍ MŮRA.

Takže teď přichází LÉTO, HURÁÁÁÁ !!!!

LÉTO JE BLAHODÁRNÉ ve všech směrech. Sluníčko pozvedá náladu už jen tím, že vás hřeje, že na vás svítí. Ve vašem těle se díky němu dějí zázračné procesy hojení a tvorby hormonů, které zlepšují náladu a bojují s nemocemi a různými druhy infekcí.

Těm se u vás nedaří, pokud je teplo a také pokud máte dobrou ( lepší ) náladu. V létě jste Sluníčkem mnohem více chránění než v zimě. A nejen vy. Celá příroda jásá a raduje se. Pokud bychom ji ještě neničili a nepřevraceli svým přístupem přírodní zákony, bylo by celému lidstvu ještě lépe. O tom možná jindy a v jiném článku.

Využijte letního období a nalaďte se na vlnu radosti, tepla a pohody. Připomínejte si, že život je venku – za zdmi kanceláře, obchodu nebo továrny. Nemusíte trávit volný čas nutně jen ve společnosti lidí, ale je důležité na práci zapomenout a nenosit SI JI DOMŮ, KDYŽ ODPOLEDNE ODCHÁZÍTE pryč.

Vymezte si čas jen a jen pro sebe!

Ve spoustě druhů zaměstnání to není úplně možné, ale snažte se minimalizovat dobu, kdy se prací zabýváte mimo dané hodiny. pokud toho nejste schopni, měli byste se možná zamyslet nad svým TIME MANAGEMENTEM, který zmiňuji ve svém e-booku Tělo je chrám duše

V dnešní době je také velmi obvyklým jevem ,,pracovat mobilem,, a to nejlépe v dopravním prostředku, kde vás slyší spousta cizích lidí. Nejsem od podstaty nesnášenlivá, ale můžu vám říci, že není nic horšího než v dopravním prostředku rozebírat svoje problémy, ať už pracovního nebo soukromého charakteru.

Měla jsem tu čest – jako jistě spousta z vás – vyslechnout služební tajemství, nevěry, rozchody i oplzlé komentáře dívek z minulé noci, včetně postelových scén a jejich hodnocení. Osobně mám zato, že takto se prezentují jedinci, kterým nejspíš chybí základní výchova slušného chování..

Věřte , že určitě nejste jediní, kdo prochází v životě náročnými obdobími

Pokud tedy máte trápení, které vám působí práce či cokoliv jiného, je dobré jej ventilovat, nikoli však za účasti nechtěného publika. Jak jsem již řekla, využijte letní čas k procházkám, koupání, výletům a všemožným aktivitám, které vám pomohou ,,provětrat,, hlavu a podívat se na události svého života z jiného úhlu.

Jedna moje kamarádka SI prošla velice nepříjemným a dlouhým rozvodem, při kterém přišla v podstatě o všechny výsady, které umožňuje život v přepychu. Nicméně, když se znovu a zhluboka nadechla, zjistila, že 3/4 věcí, které tvořily její manželský život a bez kterých si myslela, že nedokáže žít…NAJEDNOU VŮBEC NEPOTŘEBUJE.

Důležitá je hlavně psychická i fyzická pohoda

Berte věci s lehkostí a optimismem. Ve své podstatě nejde v životě o to kde jste, ale s kým a jak se s ním cítíte. Pokud máte potřebu být chvíli sami a doléhá na vás pracovní vytížení, stanovte si cíl, že po práci nepůjdete domů propadat depresi a zoufalství. Můžete sami relaxovat, sejít se s přáteli.

Řekněte si, že si sednete třeba v parku nebo na okraji řeky a necháte myšlenky jen tak volně plynout, vyluštíte si křížovku nebo si přečtete kousek oblíbeného časopisu či knihy. Uvidíte jak málo stačí a vaše nálada se vylepší o několik stupňů směrem nahoru a nálada pod psa bude pryč 🙂

Přeji vám tedy úspěšný sluníčkový start do letošního léta a skvělou náladu po celou dobu jeho trvání. Nabijte Sluníčkem svoje tělo i duši, ať vám vydrží jako akumulátorová kamna po celou příští zimu. Zkuste se zbavit splínů a černých myšlenek, pocitů marnosti, přepracovanosti a …

.. jak říkal pan Werich, pokud máš špatnou náladu, otoč se čelem ke Slunci : všechny stíny budeš mít za zády 🙂

Těším se na Vaše příspěvky i dotazy, které zasílejte na: kouzlozivota@centrum.cz a můžete mne sledovat na facebooku i instagramu.